Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

ČJ Z: Mohou se zuřiví kritici mýlit?

Nedávné první ostré kolo státních maturit rozbouřilo vlnu diskuse, která se brzy přenesla do méně sledovaných periodik a webů a možná brzy zapadne pod tíhou mediálně zajímavějších událostí. Bohužel. Tyto diskuse mne přivedly na stránky EduIn, o kterém jsem do té doby neslyšel
Nechci, aby můj text byl dlouhý, proto prosím čtenáře, aby si nejprve našli tast z ČjL základní úrovně (je na http://www.novamaturita.cz/maturitni-testy-a-zadani-2011-1404035222.html)
A také první komentář pana Feřteka, na nějž budu reagovat (http://eduin.cz/titulka/eduin-komentuje-test-cestiny-zakladni-urovne). K některým úlohám se nevyjádřuji, neboť původní komentář dostačuje.
Nechci opakovat všechny páně Feřtekovy úvodní myšlenky, souhlasím s nimi, jen u dvou se zastavím:
V testu se mnohde ověřuje „jen schopnost číst! – to je dobře, čtení s porozuměním mnoho studentů neovládá a je to základ toho, co by se měli v ČJ naučit. Na střední školy v září 2011 půjde první „várka“ žáků, kteří se na druhém stupni učili podle školních vzdělávacích programů a měli by takové věci umět ze ZŠ. Je-li tomu tak, projeví se to u maturity za 4 – 5 let.
V testu je mnoho úloh tvořených dlouhým textem a krátkou otázkou za ním. To se mi nelíbí, ale lze to vysvětlit buď tím, že autor napsal úloh více a Cermat ty ostatní vynechal, nebo tím, že právě toto se testuje – aby si žák v případě dlouhého textu přečetl otázku a podle toho vybral strategii čtení textu (tj. jak tam bude hledat odpověď).

Takže : do jednoho okna ty úlohy, do druhého Feřtetkův komentář, do třetího nový dokument a jdeme do toho řezat:
První úloha je bez výchozího textu. Jako autor maturitního (nikoli čtvrtletního) testu bych to nedopustil, protože bych tím snížil úroveň motivace žáků k řešení testu.
Původní komentář k první úloze zní: „Pokud studenti nemají k dispozici pravidla pravopisu, pak se tu ověřují jevy, které mají hodně výjimek (psané s, z) a není úplně důvod, proč by si zrovna toto měl student pamatovat zpaměti.“ Pane Feřteku, opravdu si myslíte, že žák může hledat v pravidlech, jak napíše slovo zplodiny? A na výpočet, kolik je 72:12, byste maturantovi z matematiky také dovolil kalkulačku? Takové věci by měl znát každý, protože každý denně s jazykem pracuje (novináři samozřejmě intenzivněji pracují s psanou podobou jazyka). Toto slovo bych nezařadil mezi málo používaná, tudíž v jeho zařazení do testu nevidím problém. Stejně tak úloha 38 je jednoduchá pro novináře, ne ale pro kteréhokoli maturanta.
Úloha 3 – myslím, že výchozí text je dostatečný a jeho prodloužení by nevyřešilo problém nejednoznačnosti, Úloha není dobrá, ale jsou tam horší.
Úloha 4 – v zadaní jsou slova v daném kontextu – a jsou důležitá, neboť v daném kontextu je řešení jednoznačné, v daném kontextu maturant(ka) pracuje s tím, co v textu opravdu je a nemá hledat, co je za textem či mezi řádky. Maturant(ka) může slovo v zadání dát na místo výrazů v distraktorech (= variantách odpovědi), výraz spojení poezie s jinými styly hudebního provedení by byl jazykově nekorektní a tím distraktor B vypadne, o tom ostatním ve výchozím textu není řeč. Druhá metoda řešení je, že maturant(ka) ví z literatury, že žánr je druh umění.
V komentáři k 5. úloze se píše: “Samotný ověřovaný jev je hodně jednoduchý, ale pročíst se těmi větami vyžaduje opravdu hodně pozornosti a soustředění. To se zkouší mnohem víc, než jestli student ví, kde má udělat čárku.“ Souhlasím s panem Feřtekem, a není to nedostatek té úlohy – nutí žáka tu výpověď analyzovat buď podle zásad formální skladby, nebo podle myšlenek „které slovo k tomu patří a které už patří jinam“.Maturant(ka) to má trochu zjednodušeno tím, že má distraktory, z nich vybírá, není v úplné nejistotě (kolik je tam čárek a zda vůbec). Já bych tuto úlohu do testu dal ve smyslu „doplňte čárky“ – výchozí výpověď není tak složitá jako třeba větné celky v zákoníku práce, který by maturanti také měli číst (samozřejmě ne celý).
Úloha 6 – v zadání je syntaktický nedostatek označen za stylistický, toho si oponenti nevšimli (nebo o tom dlouho diskutovali?) I kdyby to byl překlep, maturant(ka) ho má odhalit.
Úloha 7 není špatná. Některé znalosti středoškolák mít musí, a pokud ne, tak bude za zadané slovo dosazovat distraktory a pozorovat, jak se mění význam druhého souvětí. Má prokázat, že právě tohle umí, že rozpozná ty změny významu.
Úloha 8 je špatná už proto, že výraz na čas by měl být napsán zvlášť. I kdyby maturant(ka) měl(a) verzi pravidel připouštějící obě varianty, načas a na čas může mít různý význam.
Úloha 9 – souhlasím s kritikou, pod páně Feřtekovým rozborem jsou zajímavé komentáře k této úloze (zda diskriminuje slečny, jež o sportu vědí kulové, či nokoli – sestavovatel testu to vyřešil úlohou 32.

Úloha 10 – maturant(ka) má vycházet z textu a ne hledat něco za ním, Úloha by byla pěkná, kdyby vedle slova možným bylo ještě slovo budoucím. Tím by se ale jeden distraktor lišil od ostatních počtem slov i dělkou a to by byl důvod k vyřazení úlohy.
Úloha 11 – oponenti přehlédli, že je nevyužitý výchozí text – očekával bych stylistickou úlohu – neandrtálci bijí do očí, ale řešení úlohy by nebylo primitivní. Úloha má více řešení, ale b) to není – sečtělý maturant ví, že text je ze současného jazyka, takže spojka než zde odporovací význam nemá.
Úloha 13 ukazuje něco z konstrukce testů: úloha se zabývá jakoby zhuštěním obsahu textu do titulku, nikoli stylistikou. Ve školním testu bych možná přidal úlohu Naraďte titulek Z outsidera hvězdou stylově vhodnějším titulkem, ale takové zadání by maturanty vedlo k úvaze, že v předchozí úloze je tato varianta správná. Tím by jedna úloha vycházela z jiné a to by byl důvod k nezařazení úlohy do banky úloh Cermatu.
Úlohu 14 – o žirafách se bude ještě dlouho zdát mnoha lidem a podobný text by asi vyšel i v tom zábavném časopise. V zadání by místo slova BYL mělo být slovo NEBYL, pak by C) byla jednoznačně správná odpověď.
Úloha 16 je konstruována správně, ale oponentům uniklo, že výchozí text je literárněvědný. Je-li základní úroveň programově určena pro žáky všech oborů, tak tam takový text nepatří. Na vyšší úrovni by to byla velmi zdařilá úloha.
Úloha 17: Pane Feřteku, toto je typická úloha z nadvětné syntaxe, testuje se v ní dovednost pracovat s prostředky textové návaznosti. A pokud kvůli tomu někdo bude trhat stránku na kousky, upozorním ho, že napřed musí vyřešit to, co je na druhé straně papíru, ale určitě bych to nepokládal za porušené pravidel maturity (také psaní poznámek do zadání je dovoleno). Tato úloha není komplikována dodatkem „jeden úsek nextu nepoužijete“.
Úloha 19 je mi zcela jasná – zaškrtl bych C, protože tam je nejednoznačnost markantnější než u D. Je pravda, že distraktor D je trochu nešťastný.
Úloha 28 má velmi zdařilý námět, ale špatně zvolený výchozí text; zrovna zde neměl být uveden zdroj.


Akce Index

V těchto dnech jsem opravoval Cvičné písemné práce 2, které psali maturanti na konci března. Dnes jsem se při odevzdávání práce v Cermatu zeptal na důvod externího opravování prací, která u Maturitní generálky nebylo a u osrých maturit nebude. Dověděl jsem se, že tyto práce jsou součástí projektu Index, jenž má vysokým školám přiblížit rozdíl mezi oběma úrovněmi.
Mé technické poznámky mohou být otravné, omlouvám se, neodpustím si je.
Pokud se práce skenují opravdu celé, pak tiskárna „na druhé straně“ tiskne i prázdné listy, což je velká škoda papíru, barvy a energie Na základní úrovni by stačily dva listy (z nich 1 strana je záznamový arch). Četl jsem asi 80 prací a žádný z autorů textů na základní úrovni nevyužil 3. ani 4. list a nikdo z autorů textů vyšší úrovně nevyužil 4. ani 5. list. Tím pádem se zhruba 40% listů tisklo zbytečně. Řešení je jednoduché – v každé učebně by bylo připraveno 1 prázdných listů, na které by žák v případě potřeby opsal číslo práce, případně by na určené místo v záznamovém listě on či zadavatel označil, že byl doplněn 3. list.
Technici si pro ušetření času hodnotitelů i zadavatelů hrají tím, co všechno může být na formuláři předtištěné. Moc mne nebavilo na každý záznamový arch psát jméno, datum, číslo hodnotitele a podpis. Nestačil by na práci podpis a ostatní údaje na výčetku?
Nápad s anonymním opravováním se mi líbí. Někdo si také dal práci se zabělením adresy školy na výčetce. Nezabělil ale IZO, podle nějž není problém školu najít. U SOŠ mne zajímal studijní obor žáků (i když na stavu prací se to neprojevilo), na stránkách některých škol opdle označení třídy rychle najdu obor, rozvrh, jména třídního učitele i učitele ČJ.
*
Z opravování hodnocení – prací plyne několik mých připomínek do budoucna.
Výběr témat a útvarů stále hraje do karet těm, že maturita je jednotná pro všechny středoškoláky. Žáci, kteří mají na víc, si vyberou snazší zadání než bylo zadání slohových prací, které psali ve škole, to platí pro obě úrovně. Na základní úrovni si mnoho žáků vybralo téma 2; sám jsem jako téma písemné části maturity na technické škole zadával výklad na téma moderní formy elektronické komunikace. Letos je zadáno napsat úvahu o roli mobilu. Protože jeto úvaha, necítím se oprávněn strhnout body za nedostačující obsah v případě, že žák se jen málo věnoval nevýhodám, např. zmínil zdravotní rizika (někteří vědci je neuznávají vůbec) a nezmínil se o riziku závislosti nebo o ubývání osobní komunikace. Tam, kde žák volil toto zadání jako „únikové“, mohl na obchodní akademii či gymnáziu vzniknout výrazně méně myšlenkově kvalitní text než na technickém SOU.
4. téma Den otevřených dveří cítím jako částečně problematické, neboť jde o sdělení často podávané heslovitě, n takovém pozvání málokdy najdeme 150 slov. Jak mám hodnotit věcné rozdíly – ve dvou pracích z téže třídy se napč. Liší počet oborů, které jsou v práci zmíněny.
5. téma Žebrákovo štěstí: mnoho žáků jen pozměnilo některé výrazy a prodloužilo věty, ale nové zásadní myšlenky nepřidali. Přímá řeč je ve výchozím textu, opět stačí opsat s mírnou úpravou a hotovo. Pokud bych bral v úvahu, že autor se má snažit vytvořit čtenářské napětí, tak s tím jsem se v pracích nesetkal, to by měli body dolů všichni. Na základní úrovni asi nelze požadovat, aby žák poznal, že výchozí text je podobenství (to je literární útvar a literaturu na základní úrovni přece písemně neprověřujeme – bohužel) dal do toho prvky napětí nebo to přenesl do současnosti.
9. téma – návod na stavbu krmítka – si zvolilo asi větší procento žáků než návod podle obrázků z obchodu nábytkem z MaG. Žák napsal velmi pěkný návod, který měl jen 155 slov. Mám mu dát 0 bodů? Nedal jsem (o možnosti používat 2/4 body jsem se dověděl až po opravení poloviny prací).
Jak hodnotit věcné chyby? Např. v 10. tématu V kůži záchranáře v podání žáka záchranář v autě přemýšlí, jak se asi daří oběti, ve skutečnosti by však záchranář měl komunikovat s tím, kdo na místě neštěstí poskytuje pomoc. Mohou se objevit i hrubě věcné chyby v postupu při záchraně tonoucího. Mnohem víc nepřesností yblo v 10. tématu vyšší úrovně (Euro ano či ne?)
Z podobnosti formulací a myšlenek žáků píšících v téže třídě práci s týmž zadáním jsem usoudil, že někteří z nás učitelů se neubránili a napovídali žákům.
Dva balíčky, které jsem hodnotil, byly vyšší úrovně a označení tříd bylo na všech pracích z balíčku stejné – že by se polovina žáků jedné třídy sama rozhodla pro vyšší úroveň? Pokud ano, děkuji za odvahu, u písemné práce to vítám, ale rozdíl v náročnosti u seznamu četby a hlavně u testu je větší než u písemné práce. A jeden z těch balíčků patřil téměř klukovské (polovině?) třídy S4 VOŠ a SOŠ v České Třebové (jméno vyučující(ho) vím, ale nepovím) a bylo tam tolik prací velmi nízké úrovně, že jsem se divil, jak se někteří žáci (jména vím, ale nepovím)) mohli rozhodnout pro vyšší úroveň – musí přece věědt, že jejich jazykové dovednosti jsou velmi nízké. Ty etxty byly takové, že jejich autoři by ai měli dost co dělat, aby zvládli text na základní úrovni (možná by to zvládli, kdyby si nevybrali reportáž o kulturním šoku)
80 prací je příliš malý vzorek na to, abych se setkal se všemi 10 zadáními od každé úrovně, proto jsem se k některým z nich nevyjádřil. Dovolím si ale tvrdit, že rozdíl mezi úrovněmi nelze z Indexu jednoznačně poznat (ale byl to výzkumný úkol, nikde není psáno, že to tak má být). Hlavně proto, že v zadání pro vyšší úroveň najdeme těžká literární témata a vedle nich zadání, která by zvládl napsat leckterý ák i ze SOŠ na základní úrovni (např. článek o (ne)zavádění eura či příběh o tom, jak horoskop ovlivnil životní kroky člověka).