Akce Index

V těchto dnech jsem opravoval Cvičné písemné práce 2, které psali maturanti na konci března. Dnes jsem se při odevzdávání práce v Cermatu zeptal na důvod externího opravování prací, která u Maturitní generálky nebylo a u osrých maturit nebude. Dověděl jsem se, že tyto práce jsou součástí projektu Index, jenž má vysokým školám přiblížit rozdíl mezi oběma úrovněmi.
Mé technické poznámky mohou být otravné, omlouvám se, neodpustím si je.
Pokud se práce skenují opravdu celé, pak tiskárna „na druhé straně“ tiskne i prázdné listy, což je velká škoda papíru, barvy a energie Na základní úrovni by stačily dva listy (z nich 1 strana je záznamový arch). Četl jsem asi 80 prací a žádný z autorů textů na základní úrovni nevyužil 3. ani 4. list a nikdo z autorů textů vyšší úrovně nevyužil 4. ani 5. list. Tím pádem se zhruba 40% listů tisklo zbytečně. Řešení je jednoduché – v každé učebně by bylo připraveno 1 prázdných listů, na které by žák v případě potřeby opsal číslo práce, případně by na určené místo v záznamovém listě on či zadavatel označil, že byl doplněn 3. list.
Technici si pro ušetření času hodnotitelů i zadavatelů hrají tím, co všechno může být na formuláři předtištěné. Moc mne nebavilo na každý záznamový arch psát jméno, datum, číslo hodnotitele a podpis. Nestačil by na práci podpis a ostatní údaje na výčetku?
Nápad s anonymním opravováním se mi líbí. Někdo si také dal práci se zabělením adresy školy na výčetce. Nezabělil ale IZO, podle nějž není problém školu najít. U SOŠ mne zajímal studijní obor žáků (i když na stavu prací se to neprojevilo), na stránkách některých škol opdle označení třídy rychle najdu obor, rozvrh, jména třídního učitele i učitele ČJ.
*
Z opravování hodnocení – prací plyne několik mých připomínek do budoucna.
Výběr témat a útvarů stále hraje do karet těm, že maturita je jednotná pro všechny středoškoláky. Žáci, kteří mají na víc, si vyberou snazší zadání než bylo zadání slohových prací, které psali ve škole, to platí pro obě úrovně. Na základní úrovni si mnoho žáků vybralo téma 2; sám jsem jako téma písemné části maturity na technické škole zadával výklad na téma moderní formy elektronické komunikace. Letos je zadáno napsat úvahu o roli mobilu. Protože jeto úvaha, necítím se oprávněn strhnout body za nedostačující obsah v případě, že žák se jen málo věnoval nevýhodám, např. zmínil zdravotní rizika (někteří vědci je neuznávají vůbec) a nezmínil se o riziku závislosti nebo o ubývání osobní komunikace. Tam, kde žák volil toto zadání jako „únikové“, mohl na obchodní akademii či gymnáziu vzniknout výrazně méně myšlenkově kvalitní text než na technickém SOU.
4. téma Den otevřených dveří cítím jako částečně problematické, neboť jde o sdělení často podávané heslovitě, n takovém pozvání málokdy najdeme 150 slov. Jak mám hodnotit věcné rozdíly – ve dvou pracích z téže třídy se napč. Liší počet oborů, které jsou v práci zmíněny.
5. téma Žebrákovo štěstí: mnoho žáků jen pozměnilo některé výrazy a prodloužilo věty, ale nové zásadní myšlenky nepřidali. Přímá řeč je ve výchozím textu, opět stačí opsat s mírnou úpravou a hotovo. Pokud bych bral v úvahu, že autor se má snažit vytvořit čtenářské napětí, tak s tím jsem se v pracích nesetkal, to by měli body dolů všichni. Na základní úrovni asi nelze požadovat, aby žák poznal, že výchozí text je podobenství (to je literární útvar a literaturu na základní úrovni přece písemně neprověřujeme – bohužel) dal do toho prvky napětí nebo to přenesl do současnosti.
9. téma – návod na stavbu krmítka – si zvolilo asi větší procento žáků než návod podle obrázků z obchodu nábytkem z MaG. Žák napsal velmi pěkný návod, který měl jen 155 slov. Mám mu dát 0 bodů? Nedal jsem (o možnosti používat 2/4 body jsem se dověděl až po opravení poloviny prací).
Jak hodnotit věcné chyby? Např. v 10. tématu V kůži záchranáře v podání žáka záchranář v autě přemýšlí, jak se asi daří oběti, ve skutečnosti by však záchranář měl komunikovat s tím, kdo na místě neštěstí poskytuje pomoc. Mohou se objevit i hrubě věcné chyby v postupu při záchraně tonoucího. Mnohem víc nepřesností yblo v 10. tématu vyšší úrovně (Euro ano či ne?)
Z podobnosti formulací a myšlenek žáků píšících v téže třídě práci s týmž zadáním jsem usoudil, že někteří z nás učitelů se neubránili a napovídali žákům.
Dva balíčky, které jsem hodnotil, byly vyšší úrovně a označení tříd bylo na všech pracích z balíčku stejné – že by se polovina žáků jedné třídy sama rozhodla pro vyšší úroveň? Pokud ano, děkuji za odvahu, u písemné práce to vítám, ale rozdíl v náročnosti u seznamu četby a hlavně u testu je větší než u písemné práce. A jeden z těch balíčků patřil téměř klukovské (polovině?) třídy S4 VOŠ a SOŠ v České Třebové (jméno vyučující(ho) vím, ale nepovím) a bylo tam tolik prací velmi nízké úrovně, že jsem se divil, jak se někteří žáci (jména vím, ale nepovím)) mohli rozhodnout pro vyšší úroveň – musí přece věědt, že jejich jazykové dovednosti jsou velmi nízké. Ty etxty byly takové, že jejich autoři by ai měli dost co dělat, aby zvládli text na základní úrovni (možná by to zvládli, kdyby si nevybrali reportáž o kulturním šoku)
80 prací je příliš malý vzorek na to, abych se setkal se všemi 10 zadáními od každé úrovně, proto jsem se k některým z nich nevyjádřil. Dovolím si ale tvrdit, že rozdíl mezi úrovněmi nelze z Indexu jednoznačně poznat (ale byl to výzkumný úkol, nikde není psáno, že to tak má být). Hlavně proto, že v zadání pro vyšší úroveň najdeme těžká literární témata a vedle nich zadání, která by zvládl napsat leckterý ák i ze SOŠ na základní úrovni (např. článek o (ne)zavádění eura či příběh o tom, jak horoskop ovlivnil životní kroky člověka).