ČJ Z: Mohou se zuřiví kritici mýlit?

Nedávné první ostré kolo státních maturit rozbouřilo vlnu diskuse, která se brzy přenesla do méně sledovaných periodik a webů a možná brzy zapadne pod tíhou mediálně zajímavějších událostí. Bohužel. Tyto diskuse mne přivedly na stránky EduIn, o kterém jsem do té doby neslyšel
Nechci, aby můj text byl dlouhý, proto prosím čtenáře, aby si nejprve našli tast z ČjL základní úrovně (je na http://www.novamaturita.cz/maturitni-testy-a-zadani-2011-1404035222.html)
A také první komentář pana Feřteka, na nějž budu reagovat (http://eduin.cz/titulka/eduin-komentuje-test-cestiny-zakladni-urovne). K některým úlohám se nevyjádřuji, neboť původní komentář dostačuje.
Nechci opakovat všechny páně Feřtekovy úvodní myšlenky, souhlasím s nimi, jen u dvou se zastavím:
V testu se mnohde ověřuje „jen schopnost číst! – to je dobře, čtení s porozuměním mnoho studentů neovládá a je to základ toho, co by se měli v ČJ naučit. Na střední školy v září 2011 půjde první „várka“ žáků, kteří se na druhém stupni učili podle školních vzdělávacích programů a měli by takové věci umět ze ZŠ. Je-li tomu tak, projeví se to u maturity za 4 – 5 let.
V testu je mnoho úloh tvořených dlouhým textem a krátkou otázkou za ním. To se mi nelíbí, ale lze to vysvětlit buď tím, že autor napsal úloh více a Cermat ty ostatní vynechal, nebo tím, že právě toto se testuje – aby si žák v případě dlouhého textu přečetl otázku a podle toho vybral strategii čtení textu (tj. jak tam bude hledat odpověď).

Takže : do jednoho okna ty úlohy, do druhého Feřtetkův komentář, do třetího nový dokument a jdeme do toho řezat:
První úloha je bez výchozího textu. Jako autor maturitního (nikoli čtvrtletního) testu bych to nedopustil, protože bych tím snížil úroveň motivace žáků k řešení testu.
Původní komentář k první úloze zní: „Pokud studenti nemají k dispozici pravidla pravopisu, pak se tu ověřují jevy, které mají hodně výjimek (psané s, z) a není úplně důvod, proč by si zrovna toto měl student pamatovat zpaměti.“ Pane Feřteku, opravdu si myslíte, že žák může hledat v pravidlech, jak napíše slovo zplodiny? A na výpočet, kolik je 72:12, byste maturantovi z matematiky také dovolil kalkulačku? Takové věci by měl znát každý, protože každý denně s jazykem pracuje (novináři samozřejmě intenzivněji pracují s psanou podobou jazyka). Toto slovo bych nezařadil mezi málo používaná, tudíž v jeho zařazení do testu nevidím problém. Stejně tak úloha 38 je jednoduchá pro novináře, ne ale pro kteréhokoli maturanta.
Úloha 3 – myslím, že výchozí text je dostatečný a jeho prodloužení by nevyřešilo problém nejednoznačnosti, Úloha není dobrá, ale jsou tam horší.
Úloha 4 – v zadaní jsou slova v daném kontextu – a jsou důležitá, neboť v daném kontextu je řešení jednoznačné, v daném kontextu maturant(ka) pracuje s tím, co v textu opravdu je a nemá hledat, co je za textem či mezi řádky. Maturant(ka) může slovo v zadání dát na místo výrazů v distraktorech (= variantách odpovědi), výraz spojení poezie s jinými styly hudebního provedení by byl jazykově nekorektní a tím distraktor B vypadne, o tom ostatním ve výchozím textu není řeč. Druhá metoda řešení je, že maturant(ka) ví z literatury, že žánr je druh umění.
V komentáři k 5. úloze se píše: “Samotný ověřovaný jev je hodně jednoduchý, ale pročíst se těmi větami vyžaduje opravdu hodně pozornosti a soustředění. To se zkouší mnohem víc, než jestli student ví, kde má udělat čárku.“ Souhlasím s panem Feřtekem, a není to nedostatek té úlohy – nutí žáka tu výpověď analyzovat buď podle zásad formální skladby, nebo podle myšlenek „které slovo k tomu patří a které už patří jinam“.Maturant(ka) to má trochu zjednodušeno tím, že má distraktory, z nich vybírá, není v úplné nejistotě (kolik je tam čárek a zda vůbec). Já bych tuto úlohu do testu dal ve smyslu „doplňte čárky“ – výchozí výpověď není tak složitá jako třeba větné celky v zákoníku práce, který by maturanti také měli číst (samozřejmě ne celý).
Úloha 6 – v zadání je syntaktický nedostatek označen za stylistický, toho si oponenti nevšimli (nebo o tom dlouho diskutovali?) I kdyby to byl překlep, maturant(ka) ho má odhalit.
Úloha 7 není špatná. Některé znalosti středoškolák mít musí, a pokud ne, tak bude za zadané slovo dosazovat distraktory a pozorovat, jak se mění význam druhého souvětí. Má prokázat, že právě tohle umí, že rozpozná ty změny významu.
Úloha 8 je špatná už proto, že výraz na čas by měl být napsán zvlášť. I kdyby maturant(ka) měl(a) verzi pravidel připouštějící obě varianty, načas a na čas může mít různý význam.
Úloha 9 – souhlasím s kritikou, pod páně Feřtekovým rozborem jsou zajímavé komentáře k této úloze (zda diskriminuje slečny, jež o sportu vědí kulové, či nokoli – sestavovatel testu to vyřešil úlohou 32.

Úloha 10 – maturant(ka) má vycházet z textu a ne hledat něco za ním, Úloha by byla pěkná, kdyby vedle slova možným bylo ještě slovo budoucím. Tím by se ale jeden distraktor lišil od ostatních počtem slov i dělkou a to by byl důvod k vyřazení úlohy.
Úloha 11 – oponenti přehlédli, že je nevyužitý výchozí text – očekával bych stylistickou úlohu – neandrtálci bijí do očí, ale řešení úlohy by nebylo primitivní. Úloha má více řešení, ale b) to není – sečtělý maturant ví, že text je ze současného jazyka, takže spojka než zde odporovací význam nemá.
Úloha 13 ukazuje něco z konstrukce testů: úloha se zabývá jakoby zhuštěním obsahu textu do titulku, nikoli stylistikou. Ve školním testu bych možná přidal úlohu Naraďte titulek Z outsidera hvězdou stylově vhodnějším titulkem, ale takové zadání by maturanty vedlo k úvaze, že v předchozí úloze je tato varianta správná. Tím by jedna úloha vycházela z jiné a to by byl důvod k nezařazení úlohy do banky úloh Cermatu.
Úlohu 14 – o žirafách se bude ještě dlouho zdát mnoha lidem a podobný text by asi vyšel i v tom zábavném časopise. V zadání by místo slova BYL mělo být slovo NEBYL, pak by C) byla jednoznačně správná odpověď.
Úloha 16 je konstruována správně, ale oponentům uniklo, že výchozí text je literárněvědný. Je-li základní úroveň programově určena pro žáky všech oborů, tak tam takový text nepatří. Na vyšší úrovni by to byla velmi zdařilá úloha.
Úloha 17: Pane Feřteku, toto je typická úloha z nadvětné syntaxe, testuje se v ní dovednost pracovat s prostředky textové návaznosti. A pokud kvůli tomu někdo bude trhat stránku na kousky, upozorním ho, že napřed musí vyřešit to, co je na druhé straně papíru, ale určitě bych to nepokládal za porušené pravidel maturity (také psaní poznámek do zadání je dovoleno). Tato úloha není komplikována dodatkem „jeden úsek nextu nepoužijete“.
Úloha 19 je mi zcela jasná – zaškrtl bych C, protože tam je nejednoznačnost markantnější než u D. Je pravda, že distraktor D je trochu nešťastný.
Úloha 28 má velmi zdařilý námět, ale špatně zvolený výchozí text; zrovna zde neměl být uveden zdroj.